zastarávání

Zastarávání je pojem používaný v ekonomice a technologiích pro popis procesu, při němž se výrobek, systém nebo postup stává méně aktuálním, méně funkčním nebo dražším na používání než novější alternativy. Může zahrnovat technické, ekonomické i sociální rozměry a často souvisí s rychlým vývojem techniky, měnícími se potřebami spotřebitelů a regulačními změnami.

Rozlišuje se plánované zastarávání, kdy výrobce záměrně limituje životnost výrobku, a neplánované zastarávání, které vyplývá z opotřebení, ukončení servisu či nedostupnosti náhradních dílů. Důraz bývá často kladen na technické zastarávání, kdy starší hardware či software přestává být podporován, a na designové či ekonomické zastarávání, které posouvá výkon nebo vzhled vůči aktuálním požadavkům.

Mechanismy zahrnují rychlý vývoj technologií, změny standardů, ukončení podpory a cenový tlak. Zastarávání má dopady na spotřebitele (vyšší náklady na výměnu, více odpadu), firmy (investiční cykly, reputace) a životní prostředí (elektronický odpad).

Opatření pro zmírnění zahrnují návrh na delší životnost, opravitelnost a modulární design, dostupnost náhradních dílů a servisů a podporu práva na opravu. Regulace a standardy mohou motivovat výrobce k trvalejším řešením a snížit dopady zastarávání na odpad a suroviny.