výskytu

Výskyt je české podstatné jméno označující výskyt, přítomnost nebo objevení něčeho na určitém místě a v určeném čase. Slovo pochází od slovesa vyskytovat se, které znamená objevovat se, objevit se nebo vyskytnout se. Výskyt se používá k popisu toho, kde a kdy se něco vyskytuje, a může vyjadřovat jak geografickou, tak časovou přítomnost.

V různých oborech má pojem výskytu specifické významy. V lingvistice se mluví o výskytu jazykových jevů, například frekvenci výskytu určitého fonému nebo slova v korpusu. V biologii a ekologii označuje výskyt rozšíření druhů, jejich geografickou i ekologickou distribuci. V epidemiologii a medicíně se používá ve smyslu incidence a prevalence – kolik případů se objeví v určité populaci za určitý čas a jaké je celkové množství případů. Ve geovědách a geografii může výskyt souviset s prostorovou variací prvků nebo jevů, jako jsou výskyty přírodních zdrojů či klimatických jevů.

Hodnocení výskytu často zahrnuje kvantifikaci, např. frekvenci, míru výskytu či statistické ukazatele jako incidence a prevalence. Při interpretaci je důležité rozlišovat mezi krátkodobým a dlouhodobým výskytem, mezi obecnou přítomností a systematickou distribucí, a brát v úvahu omezení sběru dat a možné zkreslení.