vítamína

Vitamíny jsou organické micronutrienty nezbytné pro řadu metabolických procesů, růst a udržení zdraví. Na rozdíl od makroživin se vyžadují ve velmi malých množstvích a většinu z nich si tělo nedokáže vytvořit v dostatečné míře. Proto je nutné je získávat ze stravy. Některé vitamíny lze tvořit endogenně jen v omezené míře (např. vitamín D vzniká při oslunečním ozáření kůží).

Vitamíny se dělí na dvě hlavní skupiny podle rozpustnosti: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (B‑komplex a C). Rozpustnost ovlivňuje jejich vstřebávání, ukládání v těle a riziko toxicity při nadměrném příjmu.

Funkce vitamínů jsou různorodé; často působí jako koenzymy nebo kofaktory enzymů, podporují metabolismus, imunitu, zrak, kostní zdraví a antioxidantní ochranu. Příklady: vitamín A zajišťuje dobrý zrak, vitamín D napomáhá vstřebávání vápníku, vitamín K se podílí na srážení krve, B vitamíny se aktivně podílejí na energetickém metabolismu, vitamín C podporuje syntézu kolagenu.

Zdroje zahrnují pestrou stravu s ovocem, zeleninou, celozrnnými produkty, mlékem, masem, rybami a tuky. Nedostatky mohou vést k onemocněním, například skorbut u C, křivice u D, beriberi u B1, pellagra u B3 a megaloblastická anémie u B12 a folátu.

Doporučené denní dávky se liší podle věku, pohlaví a životního stavu; u vodě rozpustných vitamínů bývá riziko toxicity nižší než u tukově rozpustných vitamínů, které se v těle mohou hromadit. Termín vitamín zavedl Casimir Funk v roce 1912.