veejnsoukromých

Veřejno-soukromé partnerství (veřejnosoukromých) označuje dlouhodobou spolupráci mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem při plánování, výstavbě, provozu a údržbě veřejných projektů a služeb. Cílem je sdílení rizik, zvýšení efektivity a využití soukromých zdrojů a odborných dovedností.

Typické formy zahrnují koncesní smlouvu a modely jako design–build–finance–operate (DBFO) či podobné smluvní uspořádání, při nichž soukromý partner hradí část nákladů, nese část rizik a z prodeje či poplatků získává návratnost po stanovené období. Veřejný subjekt má v takovém uspořádání určité řízení a dohled a platby bývají vázány na splnění výkonnostních ukazatelů.

Výhody PPP zahrnují lepší přístup k financím a know-how, rychlejší realizaci projektů a lepší rizikové alokace. Kritici poukazují na dlouhodobé náklady, složitost smluv, omezenou transparentnost a riziko ztráty kontroly nad veřejnými službami. Přínosy a rizika závisí na kvalitě rámce, transparentnosti a dohledu.

PPP se využívá v různých odvětvích, nejčastěji v dopravě, vodohospodářství, energetice a ve zdravotnictví či veřejných budovách. Proces obvykle začíná identifikací vhodného projektu, následnou ekonomickou a právní proveditelností, výběrovým řízením, uzavřením smlouvy a následným monitoringem plnění a výkonnosti po celou dobu trvání partnerství.