tolerovaný

Tolerovaný isocia české přídavné jméno odvozené od slovesa tolerovat, které znamená akceptovat, snášet nebo povolit za určitých podmínek. Označuje něco, co je přijato nebo povoleno, aniž by to bylo aktivně podporováno, často s jemným podtónem dodržování stanovených mezí. Může se vztahovat na osoby, činy, stavy nebo podmínky, které jsou trpěny či uznávány v rámci pravidel, norem nebo zákonů.

V jazykovém použití slouží jako participialní přídavné jméno a mívá několik významových odstínů. Může vyjadřovat, že něco je tolerováno komunitou, institucí či autoritou, například „tolerovaný názor“ nebo „tolerovaný odchod“. V technických a právních kontextech se často objevuje ve smyslu „povolené“ či „přijatelné“ odchylky od normy, například „tolerovaná odchylka“ nebo „tolerované meze“ v souvislosti s provozem, výrobou či regulacemi.

Dobrým kontrastem k tolerovanému je volnější pojem dovolený či nenávratně přijatý, zatímco tolerovaný stav má obvykle určité mantinely a může být spojován s mírou souhlasu či tolerance vůči odchylkám. Často nese lehce negativní nádech, že něco je přijatelné jen z nouze či kompromisu, a ne ideální.

Související termíny zahrnují tolerovat (sloveso), tolerance (obecný pojem trpělivé snášenlivosti), toleranční (vztahující se k tolerancím a mezím, například v engineeringu).