sémantickosyntaktických

Sémantickosyntaktických je termín používaný v lingvistice k popisu vztahů a interakcí mezi významem (sémantikou) a gramatickou strukturou (syntaxí jazyků). V širším smyslu se jedná o zkoumání toho, jak významová role slov a vět odpovídá jejich syntaktickému uspořádání, a jak syntaktické formy vyjadřují či ovlivňují sémantiku.

Předmětem sémantickosyntaktických výzkumů je zejména sémantická a syntaktická třídění argumentů a jejich vzájemné propojení. Klíčové pojmy zahrnují valenci či subkategorizaci sloves, tematické role (agent, patient, experiencer apod.), strukturu predikátu a jeho argumentů, jakož i způsob, jakým změny větné struktury mění význam věty (např. pasivní konstrukce, skloňování a případové systémy). Zkoumají se rovněž projevy polysemy a zakreslování významových nuancí do různých syntaktických konfiguračních vzorů.

Typické statistiky a metodiky zahrnují formální sémantiku, teoretickou gramatiku (např. generativní rámce) i konstrukční gramatiku, stejně jako typologii jazyků a porovnání napříč jazyky. Praktické aplikace se nacházejí v zpracování přirozeného jazyka, strojovém překladu a jazykovém vyučování, kde je důležité pochopení, jak syntax a význam spolu souvisejí a jak jsou v různých jazycích realizovány.

Sémantickosyntaktické problémy bývají úzce spojovány se sémantickou strukturu, syntaktickým rámcem a jejich vzájemnou korespondencí napříč jazykovými systémy.