smíchání

Smíchání je proces spojování dvou či více látek s cílem vytvořit směs. Výsledkem může být homogenní směs, ve které jsou složky rozptýleny rovnoměrně, nebo heterogenní směs, v níž jsou viditelné fáze a rozdíly v koncentraci. Smíchání se uplatňuje v řadě oborů, například v chemii, potravinářství, farmacii, kosmetice a materiálovém inženýrství.

Smíšení bývá rozlišováno podle výsledného uspořádání na suché míchání (např. práškové směsi), mokré míchání (roztoky, suspenze) a emulzní či disperzní směsi. Klíčovými faktory jsou viskozita a hustota systémů, velikost částic, teplota, doba míchání a rozdíly mezi složkami. Nesprávné míchání může vést k nekonzistenci, segregaci, degradaci citlivých látek nebo uvedení produktu do nestability.

Pro realizaci smíchání se využívají různá zařízení a techniky: míchadla a agitátory různých typů (např. rotor-stator, šroubová mísidla), homogenizátory, zařízení pro míchání suchých prášků, emulátory pro emulsifikaci, ultrazvukové mlýnky a intenzivní míchačky pro kompozity či plastické hmoty. Procesy se často navrhují tak, aby dosáhly požadované homogenity při ekonomické a energetické efektivitě.

Příklady použití zahrnují míchání surovin v potravinářství, výrobě roztoků a slitin v chemii, přípravě krémů a šamponů v kosmetice či rozptylů a pojiv v materiálech. Kvalita smíchání se hodnotí mírou uniformity a rozptylu složek, často prostřednictvím vzorkování a analytických metod.