skleníkového

Skleníkového není samostatné slovo s vlastním významem; jde o genitivní singulár přídavného jména skleníkový. Původ slova je od kořene skleník, který znamená „greenhouse“. V klimatologii a enviromentálních textech se tedy používá k popisu jevů a věcí spojených se skleníkem.

Použití se nejčastěji týká pojmů souvisejících s klimatem. Nejznámější je skleníkový efekt, tedy mechanizmus, při kterém určité plyny v atmosféře zadržují infračervené záření a dochází k oteplování Země. V genitivu se skleníkového objevuje v mnoha spojeních, například efektu skleníkového efektu, emisí skleníkového plynu nebo koncentrace skleníkového plynu. V množném čísle se zase používá skleníkové plyny (greenhouse gases), u nichž je genitivní tvar skleníkových plynů.

Gramaticky se jedná o tvar českého adjektivního rodu -ový, který se ohývá podle rodu, čísla a pádu. Skleníkového slouží v genitivu jednotného čísla před mužskými podstatnými jmény (např. efektu, plynu). Při dalších pádech a pro jiné rodové skupiny se tvoří jiné koncovky, například skleníková (femininní nominativ), skleníkové (neuterní nominativ) atd.

Význam a kontext: Termín se vyskytuje především ve vědeckých, enviromentálních a politických textech o změně klimatu a omezování emisí skleníkových plynů.