shrnutím

Shrnutí je české podstatné jméno označující krátký výtah hlavních myšlenek textu, řeči nebo situace. Tvar shrnutím je instrumentální singulár a používá se k vyjádření prostředku nebo způsobu, jímž se něco shrnuje, například shrnutím textu nebo shrnutím zjištění.

Slovo shrnutí vzniklo od slovesa shrnout, které znamená shromáždit, zestručnit a vyjádřit podstatné body. V jazykové praxi má shrnutí široké uplatnění v akademickém, publicistickém i oficiálním stylu. Často se objevuje jako součást věty nebo jako samostatné tvrzení: „Shrnutím kapitoly autoři shrnují hlavní myšlenky.“ Slouží k rychlému předání jádra obsahu a umožňuje čtenáři nebo posluchači získat přehled bez nutnosti číst celý text.

Příbuzné výrazy a jejich rozdíly: souhrn je obecnější pojem pro stručný výpis hlavních bodů; rekapitulace znamená opětovné shrnutí s důrazem na zopakování a shrnutí hlavních bodů, často s časovým rámcem; synopse bývá krátký popis obsahu, zejména literárního nebo filmového díla. V praxi se významy mohou překrývat a volba termínu často závisí na kontextu a stylu.

Shrnutím lze říci, že slovo vyjadřuje proces i výsledek zhuštění informací do stručného, srozumitelného shrnutí.