restaurátor

Restaurátor je odborník zabývající se obnovou a konzervací kulturního dědictví. Jeho úkolem je zajištění dlouhodobé rady a srozumitelnosti materiálního stavu objektů a jejich historické hodnoty při co největší věrohodnosti k původnímu stavu. Zaměřuje se na prevenci i zásahy do plastických a historických materiálů, dokumentuje stav a provádí šetrné úkony, které prodlužují životnost artefaktů a památek.

Pracoviště restaurátorů zahrnují muzea, galerie, archivy, knihovny, státní i soukromé památkové správy, restaurační ateliéry i terénní práce na památkách, archeologických nálezech či historických budovách. Oblast působnosti zahrnuje široké spektrum předmětů, od maleb a soch přes textilie, papír a kov až po architektonické detaily a historické nástroje. Vedle samotné restaurování se zabývá i preventivní ochranou, ukládáním, prezentací a zpřístupněním kulturního dědictví.

Proces práce restaurátora obvykle začíná důkladnou dokumentací, posouzením stavu a stanovením koncepce zásahu. Následuje provedení šetrných technik, které mohou zahrnovat čištění, stabilizaci, zpevnění, konzervaci či retuše, přičemž volba metod vychází z principů reverzibility a co nejmenšího zásahu do původního materiálu. Po zásahu se zpracovává závěrečná zpráva a navrhuje se dlouhodobá preventivní ochrana, archivace a způsob vystavování.

Vzdělání v oboru restaurátorství bývá vyššího typu – vysokoškolské studium v oboru restaurátorství/konservace s odbornými specializacemi podle materiálu (olejomalba, dřevo, kámen, textilie, fotografika) a praxí. Restaurátoři často působí v rámci odborných asociací a dodržují mezinárodní etické zásady, které kladou důraz na ochranu původních materiálů, transparentní dokumentaci a reverzibilitu zásahů.