polistyrenu

Polystyren je syntetický polymer vznikající polymerací styrenu, aromatického monomeru odvozeného z benzenu. Opakující se jednotka má tvar -CH2-CH(C6H5)- a tvoří dlouhé řetězce. Většinou jde o amorfní materiál, který po zpracování bývá průhledný a poměrně křehký. Základní vlastností je nízká teplotní odolnost, ale dobrá chemická a izolační stabilita.

Existují různé formy polystyrenu podle způsobu zpracování a doplňků. GPPS (general purpose polystyrene) je průhledný a křehký. HIPS (high-impact polystyrene) obsahuje kaučukový elastomer, což zvyšuje houževnatost. Dále se používá XPS (extrudovaný polystyren) a EPS (expandovaný polystyren) pro izolace a obalový materiál. Přidáním aditiv lze měnit průhlednost, pružnost a odolnost proti nárazům.

Výroba probíhá polymerací styrenu za přítomnosti radikálových iniciátorů (např. peroxidů) za teploty od několika desítek do stovek stupňů Celsia. Podle způsobu se používá emulzní, roztoková nebo suspenzní metoda. Teplotní středová teplota (Tg) polystyrenu je kolem 95 °C; hustota přibližně 1,04 g/cm3. GPPS bývá průhledný a křehký, HIPS nabízí vyšší houževnatost, avšak často ztrácí čirost.

Použití polystyrenu zahrnuje obaly a jednorázové nádoby, CD/DVD obaly, stavební izolace (EPS a XPS) a další výrobky. Z environmentálního hlediska se paleta řešení zaměřuje na recyklaci a správnou likvidaci; polystyren bývá označen recyklačním kódem číslo 6. EPS je snazší recyklovat po oddělení a čištění, avšak obecně má problémy s nízkou hustotou a kontaminací. Při spalování se mohou uvolňovat styren a další látky, proto se preferují mechanické a chemické způsoby recyklace a minimalizace odpadu.