oprávnený

Oprávnění je pojem z oblasti práva a správy, který označuje soubor práv a довolení, jež mají buď fyzické osoby, nebo právnické subjekty k vykonávání určitých činností. Oprávnění bývá často udělováno na základě zákonů, smluv, povolení či interních pravidel organizace a definuje, co je dotyčný oprávněn dělat a za jakých podmínek.

V právním a administrativním kontextu se oprávnění týká například výkonu povolání (oprávnění k výkonu povolání), nakládání s majetkem, či podávání a vyřizování úkonů podle příslušných předpisů. Může být časově omezené, podmíněné nebo podléhající revizi či odebrání. Oprávnění bývá spojeno s odpovědností a často vyžaduje dodržování etických a profesionálních standardů.

V oblasti informačních technologií a správy systémů se běžně mluví o uživatelských oprávněních nebo přístupových právech. Oprávnění určují, jaké operace uživatel může na systému provádět (např. čtení, zápis, úpravy, spouštění programů) a slouží k zabezpečení a dodržování pravidel ochrany osobních údajů a provozních postupů.

Doprovodné pojmy zahrnují povolení jako formální vyřízení rozhodnutí úřadu, oprávněnost jako míru oprávněnosti, a oprávněněný jako osoba, která má dané oprávnění. Oprávnění je tedy klíčovým konceptem určujícím, kdo smí a může jednat v daném rámci.