odbornosti

Odbornost znamená souhrn specifických znalostí, dovedností a způsobilostí, které jsou vyžadovány pro vykonávání odborných činností v určitém oboru. V češtině se používá také tvar odbornost, zatímco odbornostmi či odbornostmi je množné číslo; tedy slovo odbornost má v jednotném čísle tvar odbornost a v množném čísle odbornost(i) podle gramatiky. Odbornost zahrnuje teoretické znalosti, praktické dovednosti a etický rámec potřebný pro výkon povolání na odpovídající úrovni.

V praxi se pojem používá v různých kontextech. Ve zdravotnictví, právu, technických oborech či školství se odbornost často pojí se specializací získanou po příslušném vzdělávacím a zkušebním procesu; v medicíně se hovoří o odbornosti v konkrétním oboru (např. klinická chirurgie, pediatrie). Ve stavebnictví, inženýrství či ekonomice označuje odbornost určitou skupinu odborností, kterou jednotlivci ovládají a prokazují certifikáty či praxí.

Instituce státní správy a profesní komory často definují požadavky na odbornost prostřednictvím akreditací, licencí a kontinuálního vzdělávání. Odbornost je tedy nejen teoretické poznání, ale i způsobilost vykonávat činnost podle stanovených standardů a etických zásad.

Použití slova bývá flexibilní: může označovat jednotlivcovy specializace („moje odbornost je klinická psychologie“) i širší oblast odborností v organizaci („oblast odbornosti“ či „odvětví odbornosti“).