neinvazivním

Neinvazivní je termín používaný především v медицинě a technice k popisu metod, postupů a zařízení, která nevyžadují chirurgický průnik do těla ani vstup do vnitřních dutin. V praxi se jedná o postupy, jež působí z povrchu těla nebo z vnějšího prostředí a nespojují se s trvalou změnou tkání. Neinvazivní přístup je oproti invazivním metodám, které vyžadují řez či zavedení nástrojů, obecně spojen s nižším rizikem, kratší dobou rekonvalescence a menším nárokem na anestezii. Z hlediska šíře terapie se pojem používá pro diagnostické i terapeutické postupy, které nezasahují do těla trvalým způsobem.

Příklady neinvazivních diagnostických metod zahrnují zobrazovací techniky jako magnetická rezonance (MRI), ultrazvuk (sonografie) a některé formy počítačové tomografie (CT), které nevyžadují chirurgický zásah. Do neinvazivních terapeutických postupů se řadí fyzikální terapie, některé formy elektroterapie (např. TENS), laserové a světelné terapie a další procedury, které působí na povrchu těla nebo na jeho povrchových strukturách bez průniku do tkání.

Termín neinvazivní se často srovnává s minimálně invazivními postupy, které zahrnují malé řezání či zavedení nástrojů, a s plně invazivními zákroky, jež vyžadují větší zásah do těla. V praxi se hodně používá i v dermatologii, rehabilitaci a radiologii, kde volba neinvazivního řešení závisí na typu onemocnění, očekávaných výsledcích a rizicích.