nahosemenné

Nahosemenné, známé také jako gymnospermy, jsou jednou z hlavních skupin semenných rostlin. Semena u nahosemenných nejsou uzavřena v plodu; obvykle vyčnívají na povrchu šišek, sporofylů nebo některých listů. Díky tomu jsou označovány jako “nahé” semena ve srovnání s krytosemennými, jejichž semena jsou chráněna plodem.

Do současnosti se tradičně řadí čtyři žijící linie: konifery (koniferae), cykady (Cycadales), ginkgo (Ginkgo) a gnetales (Gnetales). Konifery tvoří nejrozsáhlejší a nejvýznamnější skupinu, zahrnující borovice, smrky, jalovce a tisovce. Cykady připomínají malé palmy, jejichž pyl a semena se vyvíjejí na zvláštních strukturách. Ginkgo biloba je jediným žijícím zástupcem rodu Ginkgo. Gnetales zahrnují několik rodu včetně Ephedra a Welwitschia; jejich vztah k ostatním nahosemenným je předmětem vědeckých debat.

Rozmnožování nahosemenných je převážně větrné. Mikroskopické a makrospóry vznikají ve samčích a samičích strukturách; pyl často cestuje větrem a oplodnění vede k vytvoření semene. Tvar semene bývá odolný vůči suchu a v některých skupinách hraje důležitou roli pryskyřice a vodivostní adaptace dřeva.

Ekologie a rozšíření: nahosemenné jsou nejpřevážněji zastoupené v mírném a boreálním pásmu, některé druhy přežívají i v tropech. Mají významný vliv na lesní ekosystémy a poskytují materiály pro dřevařský průmysl, pryskyřice a některé léčivé produkty.

Historie a evoluce: nahosemenné se objevily již v karbonu a v druhohorách dosáhly široké dominance. Postupný vzestup krytosemenných změnil jejich relativní význam, ale nahosemenné zůstávají ekologicky i hospodářsky významné a představují klíčový krok ve vývoji semenných rostlin.