konformací
Konformace (též konformací) je pojem v chemii a biochemii označující prostorové uspořádání molekuly, které vzniká rotací kolem jednoduchých vazeb (sigma-vazeb). Konformace jsou typem stereoisomerie: mají stejnou atomovou kostru, liší se jen polohou částí molekuly v prostoru a mohou se navzájem konvertovat bez zlomení vazeb. Energeticky nejstabilnější konformace mají nejnižší potenciální energii; jejich poměr při dané teplotě určuje Boltzmannova distribuce.
Zkoumání konformací zahrnuje teoretické i experimentální postupy. Potenciální energetická plocha (PES) se získává z kvantově chemických
Mezi klasické příklady patří etan, u kterého rotací kolem C–C vazby vznikají konformace s různým rozestupem sousedních
Konformace mají vliv na chemické vlastnosti, reaktivitu a biologickou funkci molekul, hrají klíčovou roli v lékové