kondenzátory

Kondenzátor je pasivní elektronická součástka, která dočasně ukládá elektrický náboj mezi dvěma vodivými deskami oddělenými dielektrikem. Hlavní veličinou je kapacita C (jednotka farad, F). Při nabité soustavě platí Q = C·V.

Existují několik hlavních technologií: keramické kondenzátory (dielektrikum keramika), plastové filmové kondenzátory (polypropylen, polyester), elektrolytické kondenzátory (hliníkové, tantalové) a speciální superkapacitory. Elektrolytické a tantalové typy bývají polarizované; keramické a filmové typy jsou obvykle nepolarizované.

Základní parametry zahrnují kapacitu, toleranci, provozní napětí a teplotní rozsah. Dále ESR a ESL určují ztráty a chování na vysokých frekvencích. Kapacita i ESR se časem mění vlivem teploty a stárnutí dielektrika, což ovlivňuje spolehlivost obvodů.

Použití kondenzátorů zahrnuje filtraci napájení, vyhlazování šumu, decoupling signálů, časovací a spojovací obvody a dočasné ukládání energie v elektronice. Vysoko-kapacitní elektrolytické typy se hodí pro energeticky náročnější aplikace; keramika a film se osvědčují v sítích s vysokými frekvencemi.

Správný výběr závisí na kapacitě, napětí a teplotním rozsahu, a na polaritě u elektrolytů. Dodržení specifikací a bezpečnostních směrnic předchází poruchám a selháním součástky.