gramnegativním

Gramnegativní bakterie jsou významnou skupinou bakterií definovanou výsledkem Gramova barvení. Mají tenkou vrstvu peptidoglykanu a vnější membránu obsahující lipopolysacharid (LPS). Kvůli této stavbě při Gramově barvení nevzniká dlouhodobě fialový krystalově violetový komplex a po aplikaci protivybarviva safranin zůstávají červenooranžové.

Vnější membrána a periplazmatický prostor tvoří bariéru proti mnoha látkám včetně některých antibiotik, což ovlivňuje jejich citlivost a odolnost. Přítomnost porinů a dalších transportních mechanismů umožňuje selektivní průchod sloučenin do buňky. Listovitá struktura jejich stěny je jedním z klíčových rozdílů oproti Gram-pozitivním bakteriím.

Mezi gramnegativní bakterie patří široká škála taxonů. Největší skupinu tvoří Proteobacteria, která zahrnuje rody jako Escherichia, Salmonella, Pseudomonas a Vibrio. Dále sem patří Bacteroidota (dříve Bacteroidetes), Spirochaetota a Chlamydiae, a mnoho dalších rodů a kmenů. Gramnegativní bakterie se vyskytují v různých prostředích a způsobují široké spektrum infekcí.

Ekologie a význam pro člověka: gramnegativní bakterie jsou hojné v přírodě i v lidském a zvířecím mikrobiomě. Některé jsou prospěšné součásti střevního mikrobiomu (např. Bacteroides), jiné jsou patogenní (např. Neisseria meningitidis, Haemophilus influenzae, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa). Klinicky jsou často spojovány s infekcemi a jejich léčba bývá složitější kvůli vnější membráně a přirozené rezistenci či rezistenci získané vůči antibiotikům. Laboratorně se identifikace obvykle začíná Gramovým barvením; gramnegativní buňky zbarvují červenooranžově. Doplňují se další testy, včetně oxidasa, katalázy a molekulárních či sérologických metod a testů citlivosti na antibiotika.