ferrimagnetických

Ferrimagnetických materiálů se týká form a ferrimagnetismu, která je typem magnetického uspořádání. V těchto látkách mají magnetické momenty na různých podslupinách krystalické struktury opačnou orientaci, avšak jejich velikosti se nemusí vyrovnat. Výsledná magnetizace tedy bývá nenulová, což je charakteristické právě pro ferrimagnetické systémy.

Mezi typické příklady patří magnetit Fe3O4 a řada ferritů obecně se spinelovou strukturou MFe2O4 (kde M je dvovalentní kation). Dále sem patří garnety a některé perovskitové materiály. Vzájemné antiparallelní interakce mezi ionty na různých sítích vedou k net magnetizaci, ale ta zůstává zachována díky nerovnováze v magnitude momentů.

Teplotně se chovají podobně jako feromagnetická látka, ale s některými zvláštnostmi. Mají Curieovu teplotu, nad kterou ztrácejí dlouhodobou magnetizaci. U některých ferrimagnetických materiálů může docházet k kompenzační teplotě, kdy se celková magnetizace vyrovná a vanishes, protože teplotní závislosti momentů na podslupinách se liší.

Aplikace ferrimagnetických materiálů je široká. Soft ferrity s nízkou koercitivitou a vysokou permeabilitou se používají v jádrech transformátorů, tlumivkách a mikrovlnných zařízeních. Tvrdé ferrity, s vyšší koercitivitou, nacházejí uplatnění jako trvalé magnety a v dalších magnetických aplikacích. Díky jejich vlastnostem jsou zkoumány i ve spintronicích a magnetických pamětích.