elektrárnách

Elektrárny jsou zařízení, která vyrábějí elektřinu z různých zdrojů. Dělí se podle typu použité energie na jaderné, klasické (uhelné, plynové a parní), vodní a obecně na obnovitelné zdroje, jako jsou větrné, solární, biomasa a geotermální elektrárny. Další rozdíly vyplývají z účelu provozu, například teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (CHP), které zajišťují také vytápění.

Princip činnosti spočívá ve spojení spalovací, jaderné nebo mechanické energie s turbínou a generátorem. U jaderných reaktorů teplo vzniká štěpením jader, u fosilních paliv je teplo získáno spalováním uhlí či plynu, u vodních elektráren pak vyvolává průtok vody pohyb turbíny. Všechny typy elektráren mají společný jejich výstup do elektrické sítě a následnou distribuci přes vysokonapěťové vedení.

V energetice hrají elektrárny klíčovou roli jako zdroj elektřiny pro stabilní provoz sítě (baseload) a zároveň pro pokrývání špiček poptávky. Provoz vyžaduje vyvážení výkonu, napětí a frekvence, aby byla zaručena spolehlivost dodávek. Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší nároky na flexibilitu, skladování energie a modernizaci rozvodných soustav.

V České republice jsou významnými elektrárnami jaderné bloky Dukovany a Temelín. Velké vodní elektrárny na tocích Vltavy a dalších vodních nádržích doplňují kapacitu a přispívají k výrobě bez emisí. Regulace a bezpečnostní standardy zajišťují environmentální odpovědnost a provozní spolehlivost.