ekologiích

Ekologie je vědecký obor zabývající se vztahy mezi organismy a jejich prostředím, včetně toků energie a koloběhů živin v ekosystémech, vzájemných interakcí mezi druhy a vlivů prostředí na rozšíření druhů a fungování společenstev. Zkoumá, jak organismy ovlivňují a jsou ovlivňovány abiotickými faktory, jako jsou klima, půda a voda, a jak tyto interakce vedou k dynamice populací a strukturám společenstev.

Termín ekologie byl poprvé použit Ernstem Haeckelem v 1866. Moderní ekologie zkoumá úrovně od jednotlivce po ekosystém a jejich vzájemné vztahy, včetně dynamiky, stability a adaptací v různých prostředích. Obor spojuje biologii, geografii, chemii a environmentální vědy a klade důraz na pochopení procesů, jež udržují rovnováhu přírodních systémů.

Mezi hlavní subdisciplíny patří populační ekologie, ekologie společenstev, ekologie ekosystémů a krajinná ekologie, plus ekologická genetika a environmentální ekologie. Tyto obory se zabývají různými aspekty života a jeho prostředí, od mikroskopických procesů až po rozsáhlé krajinné vzorce.

Metody zahrnují terénní výzkum, experimenty, ekologické modelování a analýzy dat s využitím GIS a dálkového průzkumu Země; často se kombinuje dlouhodobé monitorování s analýzami trendů a predikcemi budoucího vývoje.

Aplikace ekologie se uplatňují v ochraně biodiverzity, udržitelné správě přírodních zdrojů, obnově ekosystémů, zemědělství a městské ekologii; v politice a plánování se využívají k adaptaci na změny klimatu a k informovanému rozhodování.

V češtině se termín skloňuje, v množném čísle v lokálu se používá například „v ekologiích“, tedy v kontextu různých ekologií či prostředí.