dermatitida

Dermatitida je zánět kůže, který se projevuje zarudnutím, otokem a svěděním. Často bývá doprovázen suchostí, šupinami, prasklinami či puchýřky. Dermatitidy nejsou primárně infekční, ale představují širokou skupinu kožních onemocnění s různými příčinami a projevy. Postižení se může opakovat a průběh bývá proměnlivý.

Mezi nejběžnější formy patří atopická dermatitida (ekzém), kontaktní dermatitida (iritační i alergická), seborrhoická dermatitida a dyshidrotická či nummulární dermatitida. Atopická dermatitida se často objevuje v dětském věku a bývá spojena s alergickými onemocněními, zatímco kontaktní dermatitida vzniká po kontaktu s dráždivou látkou či alergenem.

Příčiny a rizikové faktory zahrnují genetickou predispozici a poruchu kožní bariéry, imunitní reakce a environmentální spouštěče. Mezi ně patří irritanty (mýdla, detergenty, chemikálie), alergeny (nickel, parfemace, latex), klima, stres a infekce. Rozmanité faktory určují typ a lokalizaci lézí.

Příznaky a diagnostika se liší podle formy, ale často zahrnují svědění, zarudnutí, otoky a šupiny; lokality bývají různé, například ruce, obličej a trupa. Diagnóza je primárně klinická, doplněná anamnézou; u některých typů se provádějí testy na alergeny (patch test) a v některých případech i kožní biopsie.

Léčba a řízení směřují k úlevě a prevenci vzplanutí. Základem jsou emoliencia a ochrana kůže, vyhýbání spouštěčům a lokální léčba kortikosteroidy; u některých forem lze použít topické inhibitory kalcineurin. Při infekci se podávají antibiotika; u těžších případů mohou být využity fototerapie a systémová léčba (např. metotrexát, cyklosporin, biologická léčba dupilumab) u vhodných pacientů. Prognóza bývá chronická s obdobím remise a flare-up. Prevence zahrnuje pravidelnou hydrataci, ochranu kůže a včasnou dermatologickou péči.