cladistická

Cladistické, neboli cladistická systematika, je metoda biologické klasifikace založená na společném původu a na vymezení taxonů prostřednictvím kladů, tedy monofyletických skupin, které zahrnují posledního společného předka a všechny jeho potomky. Hlavním cílem je rekonstruovat evoluční strom a vymezovat skupiny podle sdílených odvozených znaků (synapomorií), čímž se upřednostňují monofyletické taxony a vyhýbá se paraphyly a polyyzmům.

Základními principy jsou: monofyletické klady jako vhodný základ taxonomie; polarizace znaků pomocí outgroup, tedy venkovní skupiny určující směr vývoje; rozlišování synapomorií, plesiomorií a autapomorií; a interpretace stromu jako hypotézy o vztazích mezi taxony.

Metody zahrnují práci s morfologickými i molekulárními daty; většinou se užívá parsimony (co nejméně změn), avšak používají se i modelově založené přístupy, například maximální věrohodnost a Bayesovské odhady, s odpovídajícími modely evoluce.

Historie: zásadní vliv měl Willi Hennig, který v 50. a 60. letech formuloval phylogenetic systematics a položil základy dnešní cladistiky. Od té doby kladistika ovlivňuje systematiku i taxonomii a vyvolává diskuse o kritériích kategorizace.

Použití a omezení: cladismus poskytuje rámec pro definici monofyletických skupin a testování hypotéz o příbuznosti; výsledky však závisí na volbě znaků, homologii a outgroup, a konvergence, rychlé radiace či nedostatek dat mohou vést k nestabilním stromům.