bílkovinami

Bílkoviny, čili proteiny, jsou základní makroživinou složenou z aminokyselin. Jsou klíčové pro růst a opravu tkání, ale také plní funkce jako enzymy, hormony, transportní a imunitní bílkoviny. V organismu se podílejí na téměř všech procesech a tvoří strukturální materiál svalů, kůže, nehtů a dalších orgánů.

Struktura bílkovin vzniká propojením aminokyselin do řetězců, které se mohou složit do složitějších tvarů. Některé bílkoviny jsou jednoduché, jiné jsou vázány na cukry, lipidy nebo jiné molekuly a tvoří tak konjugované proteiny.

Aminokyseliny dělíme na esenciální a neesenciální. Esenciální aminokyseliny musí být přijímány z potravy; u dospělých jich je obvykle devět (např. histidin, izoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptophan, valin). Poměr jednotlivých aminokyselin a jejich kombinace ovlivňuje kvalitu bílkovin ve stravě.

Zdroj bílkovin lze rozdělit na živočišné a rostlinné. Živočišné produkty (maso, ryby, vejce, mléčné výrobky) poskytují kompletní bílkoviny s plným spektrem esenciálních aminokyselin. Rostlinné zdroje (luštěniny, obiloviny, ořechy, semena, sója) bývají neúplné, ale jejich kombinacemi lze dosáhnout plné nutriční hodnoty.

Trávení probíhá nejprve v žaludku, kde působí pepsin, následně v tenkém střevě pankreatickými a střevními proteolytickými enzymy. Vstřebané aminokyseliny slouží k syntéze nových bílkovin podle potřeb těla.

Doporučené denní množství se pohybuje kolem 0,8 g na kilogram tělesné hmotnosti u dospělých; vysoce aktivní jedinci či starší lidé mohou vyžadovat 1,0–2,0 g/kg. Nadbytečný příjem může zatěžovat ledviny, deficit vede k oslabení svalstva a imunitního systému. Celkově je důležité zajistit pestrou a vyváženou stravu.