antické

Antický je české adjektivum označující vztah k antice, tedy k starověkým civilizacím Řecka a Říma, případně k jejich estetice a kultuře. Využívá se v dějepise, archeologii, dějinách umění, architektuře a kulturních studiích k popisu artefaktů, slohu, období či jevů spojených se starověkem. Slovo vychází z latinského antiquus (starý, dávný). Příslušné podstatné jméno antika (perioda antiky) a v odborném kontextu se setkáme i s pojmem antický svět.

Užití: Běžná spojení zahrnují antická architektura, antické sochy, antická literatura, antický styl. Rozlišuje se od archaického, který obvykle znamená něco zastaralého či dřívější fázi vývoje; antický odkazuje na období antiky a její estetiku.

V odborné literatuře a muzeích se pojem používá pro popis řecko-římské kultury, uměleckých forem, architektury, filozofie a institucí; lze jím označovat i období antiky a vliv antické civilizace na pozdější období.

V současnosti zůstává antický standardním termínem v češtině ve vědecké i populární literatuře; vyjadřuje historickou hloubku a klasickou harmonii a často se užívá při výkladech o starověkých dílech a jejich vlivu.