termínem

Termínem je v češtině instrumentální singulár podstatného jména termín. Termín znamená pevně stanovenou dobu, konkrétní datum nebo období, často používaný v administrativních, právních či akademických kontextech k vyjádření lhůty, data splatnosti či plánovaného období.

Etymologie: Slovo termín pochází z latinského terminus a bylo do češtiny postupně přejato z němčiny i francouzštiny; v české jazykové praxi se ustálilo jako základní pojem pro označení data nebo časového období.

Tvar a užití: Termín je mužského, neživotného rodu. Instrumentální singulár tvoří termínem; v dalších pádech se tvar mění podle pravidel pro substantiva končící na -ín. V praxi se termín často používá v kombinacích jako termín dodání, termín zkoušky, termín splatnosti. Příklady použití: "Termínem byl určen 15. dubna." "Termín dodání je 30 dní od objednání." "V právních dokumentech se často setkáváme s termínem splatnosti.

Související pojmy: termín, lhůta, splatnost, datum.

---