amfotických

Amfotické látky jsou chemické sloučeniny schopné reagovat jak jako kyseliny, tak jako zásady. Tento dualitní charakter je způsoben jejich schopností odštěpovat i přijímat protony (H⁺) v závislosti na reakčních podmínkách. Amfotické vlastnosti jsou typické pro některé hydroxidy, oxidy a další sloučeniny, které mohou fungovat jako Brønstedovy-Lowryho kyseliny nebo zásady.

Mezi nejznámější příklady amfotických látek patří voda (H₂O), hydroxidy kovů, jako je hydroxid hlinité (Al(OH)₃) nebo hydroxid zinečnatý (Zn(OH)₂), a některé aminokyseliny, například glycin. Voda například může reagovat s kyselinou jako zásada (přijímá proton) nebo s zásadou jako kyselina (odštěpuje proton).

Amfotické látky hrají důležitou roli v mnoha chemických procesech, včetně mýdlování, regulace pH v biologických systémech a výroby kovových solí. Jejich schopnost se chovat jako kyselina nebo zásada závisí na prostředí, například na koncentraci protonů (pH). V kyselém prostředí se amfotické látky chovají jako zásady, zatímco v zásaditém prostředí jako kyseliny.

V analytické chemii se amfotické látky využívají při titracích, kde mohou být indikátory nebo složky pufrů. Jejich vlastnosti také ovlivňují vlastnosti materiálů, jako jsou keramiky nebo některé polymery, kde mohou ovlivňovat mechanické a chemické vlastnosti. Amfotické látky tak představují klíčový koncept v chemii a materiálovém inženýrství.