zásaditém

Zásaditém je v češtině instrumentální tvar přídavného jména zásaditý a používá se ve vědecké literatuře k popisu způsobu chování látky jako báze, tedy k alkalickým vlastnostem. Někdy se s tímto výrazem setkáme v rámci spojení jako „zásadité prostředí“ či „zásadité látky“, kdy se vyjadřuje, že daná látka působí jako báze.

V chemii se pojem objevuje především v souvislosti se základním chováním látek. Základní pojmy související s tímto tématem zahrnují Arrheniovu definici báze (látka zvyšuje koncentraci hydroxidu iontů v roztoku) a Bronstedovu–Lowryho představu báze jako častěji přijímající protony. V širším pojetí se hovoří také o Lewisově bázi, která donáší elektronovou dvojici. Zásadité látky mohou být anorganické (např. hydroxidy sodíku, draslíku) nebo organické (např. aminy). Silné báze silně zvyšují pH roztoku, zatímco slabé báze vykazují jen omezenou reaktivitu.

Měření a srovnávání zásaditosti zahrnuje ukazatele jako pH, pKb a hodnoty konjugovaných kyselin. Důležité je také rozlišení mezi zásaditostí v čisté vodě a v jiných rozpouštědlech, stejně jako pojmy jako alkalické prostředí a zásaditost v biologických systémech.

Příklady látky s výraznou zásaditostí zahrnují hydroxidy kovů, aminy a některé solí. Zásadité vlastnosti hrají klíčovou roli v chemických reakcích, environmentálních procesech a biochemii.

See also: acid, base, alkali, pH, pKa, pKb, Arrhenius base, Bronsted-Lowry base, Lewis base.