Schopnosti

Schopnosti označují souhrn potenciálů, které umožňují člověku vykonávat činnosti, dosahovat výsledků a reagovat na podněty. Mohou být vrozené (například určité formy jemné motoriky, rytmické nadání nebo rychlost učení) i získané prostřednictvím učení, praxe a zkušeností. V širším smyslu se pojem používá v psychologii, vzdělávání, personalistice i běžném jazykovém vyjadřování.

Rozlišuje se několik druhů schopností. Kognitivní zahrnují paměť, logické myšlení a řešení problémů. Motorické schopnosti se týkají pohybu a koordinace. Sociální a emoční schopnosti zahrnují komunikaci, empatii a sebepoznání. Kreativní a technické schopnosti pokrývají tvořivost a dovednost pracovat s nástroji či technologiemi. V praxi se často mísí vrozený potenciál se získanými dovednostmi, které člověk rozvíjí učením a praxí.

Schopnost versus dovednost a kompetence. Schopnost je obecný potenciál něco zvládnout; dovednost je specifický naučený projev této schopnosti. Kompetence bývá chápána jako souhra znalostí, dovedností a postojů potřebných k úspěšnému zvládnutí určitého úkolu či role.

Měření schopností probíhá prostřednictvím standardizovaných testů, pozorování a hodnocení výkonů. V kontextu technologií se často hovoří o schopnostech systémů či umělé inteligence, tj. o jejich výkonnostních limitech a schopnostech.

Slovo pochází ze slovesa schopen a označuje obecně lidskou kapacitu k vykonání činností. V češtině a slovenštině má podobný význam, s drobnými odlišnostmi v užití mezi jazykovými oblastmi.