Odmítat

Odmítat is a Czech verb meaning to refuse, decline, or reject. It is imperfective, with the perfective counterpart odmítnout. The verb is transitive and typically governs a direct object in the accusative when referring to refusing something (for example, odmítat nabídku). It can also take a clause introduced by že to deny a statement (odmítat, že je to pravda).

Usage and nuance: Odmítat is used for general, repeated, or ongoing refusals, as well as for formal or everyday contexts. It covers turning down offers, requests, or proposals, and can express unwillingness to accept responsibility or a position. The perfective odmítnout emphasizes a single, completed act of refusal. In contrast, related verbs such as zamítnout or popřít have slightly different nuances; zamítnout usually means to reject in a formal decision or ruling, while popřít means to deny the truth of something.

Conjugation and forms: In present tense, odmítám, odmítáš, odmítá, odmítáme, odmítáte, odmítají. Past tense has imperfect forms (odmítal, odmítala, odmítalo, odmítali) and a perfective form (odmítl, odmítla, odmítlo, odmítli). Future is formed with odmítnu, odmítneš, odmítne, odmítneme, odmítnete, odmítnou. The imperative forms include odmítej (singular) and odmítněte (plural/formal). Noun forms include odmítání (the act of refusing) and odmítnutí (a refusal, rejection). Adjectival form is odmítavý (refusing, reluctant).

Examples: Odmítám tuto nabídku. Odmítli jsme její návrh. Он odmítl, že to udělá.