odmítnutí

Odmítnutí je české podstatné jméno odvozené od slovesa odmítnout a označuje čin nepřijetí něčeho, co bylo nabídnuto, požádáno nebo vyžádáno. Může jít o odmítnutí nabídky, žádosti, návrhu či stanoviska a vyskytuje se v různých oblastech komunikace, od soukromých rozhovorů po administrativní dokumenty a právní sféru.

V jazykovém projev se odmítnutí vyjadřuje různými způsoby; v pasivní formě často zazní "žádost byla odmítnuta", "návrh byl odmítnut". Rozlišuje se od dalších podobně znějících termínů, jako je zamítnutí, které bývá častější v oficiálních rozhodnutích, a od slovesa nepřijmout v méně formálních kontextech.

Používání termínu bývá neutrální; nuance může dávat kontext: odmítnutí může označovat jednorázový akt, zatímco zamítnutí často souvisí s formálním rozhodnutím instituce. V soukromé komunikaci se častěji používá méně formální "nepřijmout".

V sociální praxi je odmítnutí citlivé a vyžaduje taktnost; běžně se používá zdvořilé vyjádření, poděkování a stručné uvedení důvodu, aby se zachovala vzájemná ohleduplnost a minimalizovalo nedorozumění. V právních a administrativních dokumentech je odmítnutí uváděno jasně a bez zbytečné omluvy.