Nosníky

Nosníky jsou dlouhé konstrukční prvky sloužící k přenášení zatížení z desek, stropů a dalších částí stavby na podpůrné prvky, jako jsou sloupy nebo stěny. Jejich hlavní funkcí je odolávat ohybu a předávat síly do nosné soustavy, čímž vzniká stabilní rámec konstrukce. Návrh nosníku vychází z požadavku na bezpečnost, tuhost a omezení průhybu při očekávaných zatíženích a podporách.

Materiály a tvary nosníků se liší podle účelu a prostředí. Mezi časté materiály patří dřevěné nosníky (hlavně trámové, glulam a další konstrukční dřevo), ocelové nosníky (I–profil, boxové a trubkové prvky) a železobetonové nosníky. Průřezy bývají obdélníkové, I–profily, boxové nebo kruhové, přičemž volba provedení ovlivňuje únosnost, tuhost a průhyb. V moderní konstrukci se často používají i kombinované a kompozitní nosníky.

Použití nosníků je široké: stropní a střešní konstrukce, mosty, rámové konstrukce budov a další konstrukční systémy. Návrh nosníků zahrnuje posouzení rozpětí, zatížení (vlastní hmotnost, užitné zatížení, vítr, seizmické účinky), podpůrných podmínek a požadovaného průhybu. K realizaci se používají platnénormy a výpočtové metody, které zajišťují bezpečnost a hospodárnost výstavby.