Dysfunkce

Dysfunkce je obecný termín pro poruchu funkce určitého systému, orgánu nebo procesu. Pojem se používá v medicíně i v sociálních vědách a označuje sníženou či narušenou schopnost vykonávat normální funkci. Původ slova je v řeckých předponách dys- „špatně“ a funkce.

Dělí se na biologickou (klinickou) dysfunkci, která se týká orgánů, nervového a smyslového systému, a na psychickou či sociální dysfunkci, která souvisí s chováním, poznáváním či interakcemi. Příklady zahrnují erektilní dysfunkci, dysfunkci motoriky, kognitivní dysfunkci či dysfunkční rodinné vzorce a pracovní prostředí.

Příčiny bývají multifaktoriální: genetické predispozice, získané po onemocnění či úrazu, léky, chronický stres a nezdravý životní styl. Diagnóza vychází z anamnézy a vyšetření, doplňují ji specializované testy a v některých případech zobrazovací metody.

Léčba se přizpůsobuje typu dysfunkce a často zahrnuje cílené léky, rehabilitaci, psychoterapii, změny životního stylu a v některých případech chirurgii. Prognóza je variabilní a závisí na příčině, rozsahu a včasnosti léčby. Prevence zahrnuje snižování rizikových faktorů, včasnou diagnostiku a pravidelný lékařský dohled.