Arbuszkulusok

Arbuszkulusok, or arbuscules in singular, jsou specializované intracelulární útvary, které vytvářejí některé glomeromycetové houby (Glomeromycota) v kortikálních buňkách kořene rostlin. Tyto struktury vznikají, když mykorhizní houba pronikne do buňky kořene a rozvětví se do složitého, stromovitého tvaru. Arbuscules jsou do buňky vnořené a jejich povrch je obalován plantární periarbuskulární membránou, která odděluje prostor pro výměnu nutrientů mezi houbou a hostitelskou rostlinou. Vznik a údržba arbuskul jsou klíčové pro endomykorhizní symbiózu.

Funkce arbuskul spočívá hlavně ve výměně živin. Houba dodává rostlině minerální živiny, zejména fosfor a další mikroživiny, a zlepšuje získávání živin z půdy. Na oplátku rostlina poskytuje houbě fotosynteticky odvozené karbohydráty a často lipidy. Vzájemná závislost zvyšuje efektivitu příjmu živin, zlepšuje odolnost vůči stresům a může podporovat růst rostlin v chudých nebo suchých půdách.

Životní cyklus arbuskul je dynamický. Arbuscules mají omezenou životnost a jejich obnova probíhá v závislosti na výměně živin a na hormonálních signálech hostitele i symbiotické houby. Tyto struktury se hojně vyskytují u většiny druhů stonatých rostlin a jsou považovány za základní součást většiny endomykorrhizních systémů.

Ekologicky a zemědělsky jsou arbuskulusy významné pro široké spektrum druhů a podporují udržitelné hospodaření s půdou, zejména v nízkých půdních živinách. Jejich obecná role vázá na interakci mezi hostitelem a glomeromycetami a představuje klíčový faktor v koloběhu živin na souši.