základnosti

Základnost, často vyjadřovaná tvarem základnosti, je český pojem označující soubor základních, podstatných vlastností, jevů nebo principů, které určují definici a fungování určitého jevu, systému či teorie. V širším smyslu jde o soubor fundamentálních rysů, na nichž stojí daná oblast; v praktické řeči bývá používán pro vyjádření, že určitá témata obsahují jen to nejdůležitější, co je potřeba znát na začátku.

Etymologie: slovo vzniklo z kořene základ a přípony -nost, která vytváří abstraktní podstatu. Je to ženský rod; v množném čísle se používá základnosti, často v konstrukcích typu „základnosti problému“. V odborném jazyce se užívá jak v abstraktních, tak v aplikovaných kontextech.

Použití: termín je častý ve filozofických, teoretických a didaktických textech. Příklady: „Základnosti matematiky zahrnují axiomy a aritmetická pravidla.“ Nebo: „Projekt vyžaduje jasné vymezení základností cíle, omezení a předpokladů.“ Odráží, že diskuse směřuje k jádru věci, nikoli k detailům.

Vztahy a synonyma: v češtině lze využít i výrazy jako základní principy, fundamenty či základy. Základnosti představují referenční rámec pro porovnání teorií, postupů a řešení problémů.