výjimkám

Výjimka je pojem, který označuje odchylku od obecně platného pravidla, zásady nebo normy. V češtině se používá ve více oblastech – od práva a administrativy po lingvistiku a běžnou řeč. V každém kontextu se výjimka vymezuje s ohledem na důvod jejího zavedení a rozsah, v němž platí.

V právním a správním kontextu výjimky tvoří zvláštní ustanovení umožňující vynechat, modifikovat či dočasně prominout určité povinnosti. Mohou být zákonné (např. daňové výjimky, osvobození od cla), správní (dočasná odpuštění) či individuální (rozhodnutí o výjimce pro konkrétního žadatele). Výjimky bývají často založené na principech spravedlnosti, efektivity či vyrovnání specifických podmínek.

V lingvistice a gramatice se výraz používá pro pravidla, která neplatí v některých případech. Jedná se o nepravidelnosti ve tvarosloví, pravopise či výslovnosti, které vybočují z běžného vzoru. Příkladem mohou být odlišné tvary sloves, skloňování či časování některých sloves, nebo zvláštní pravidla pravopisu.

V běžné řeči se výjimky používají pro popis situací, kdy je nutné či vhodné pravidlo výjimečně porušit — například z důvodu bezprostřední potřeby, sociální spravedlnosti či specifických okolností.

Související pojmy zahrnují odchylku, zvláštní opatření a výjimečná pravidla.