výpary

Výpary označuje plynná fáze látky, která vzniká, když látka z kapaliny přechází do plynného stavu, případně při sublimaci ze pevné látky. U kapalin vznikají výpary evaporací na povrchu a někdy i varu. Výpary bývají směsí molekul z dané látky a okolního vzduchu a mohou být bezbarvé a neprůhledné či mírně viditelné, v závislosti na látce.

Evaporace je proces, který probíhá při teplotách pod bodem varu a na povrchu kapaliny. Při varu se výpary tvoří v celém objemu kapaliny. V otevřeném prostoru výpary difundují do okolního vzduchu; v uzavřeném prostoru se mohou hromadit a vytvořit parní tlak, který je v rovnováze s množstvím kapaliny.

Parní tlak je tlak, který výpary vyvíjejí v rovnováze s kapalnou fází při dané teplotě. S rostoucí teplotou roste parní tlak; pro přesné vztahy se často používají charakteristiky jako Antoineova rovnice nebo tabulkové hodnoty. Látky s vysokým parním tlakem tvoří výpary rychleji.

V praxi se výpary uplatňují v destilaci, sušení, parfumerii a v průmyslu olejů a rozpouštědel. Jsou součástí environmentálního a zdravotního hodnocení jako VOC (těkavé organické sloučeniny). Měření parního tlaku a koncentrace výparů je důležité pro bezpečnost a kvalitu procesů.

Výpary mohou být hořlavé, toxické či dráždivé. V pracovním prostředí je proto důležitá ventilace, monitorování a dodržování expozičních limitů. Přílišné hromadění výparů v uzavřených prostorech může vést ke vznícení, toxickým účinkům nebo k únavě a zhoršení kvality vzduchu.