stratifikací

Stratifikací se v češtině označuje procesy, které vedou k vrstvení a uspořádání do vrstev, a to v různých oborech vědy. Základní významy se obvykle dělí na geologickou stratifikaci, sociální stratifikaci a ekologickou stratifikaci. Každý z těchto kontextů popisuje vrstvení podle jiných kritérií a s různými důsledky pro výzkum a praktické aplikace.

V geologii stratifikace označuje ukládání a stabilizaci sedimentů do po sobě jdoucích vrstev v čase a prostoru. Vrstvené uspořádání poskytuje záznam geologické historie a umožňuje odvozovat prostředí vzniku vrstev a jejich stáří. Stratigrafie studuje pořadí vrstev, jejich vztahy a typy změn prostředí; k určení stáří se často používají fosilie a radiometrické metody.

V sociálních vědách stratifikace popisuje nerovnoměrné rozdělení zdrojů a příležitostí ve společnosti do hierarchických vrstev, například podle bohatství, vzdělání, povolání či etnického původu. Teorie stratifikace zkoumají vznik a udržování sociálních vrstev, mechanismy mobility a dopady na životní šance jednotlivců. V diskuzích se objevují pojmy třídy, status, legitimita a možné změny.

V ekologii stratifikace vyjadřuje vertikální či prostorové rozdělení organismů a zdrojů v prostředí. Příkladem je vrstvení vodního sloupce v jezerech na epilimní, metalimní a hypolimní zóny, které se liší teplotou, kyslíkem a produkcí. Podobně mohou být prostředí, například lesy, členěna do vrstev: koruna, podsada a půda, což ovlivňuje interakce a biodiverzitu.

Stratifikace má důležité praktické implikace – při průzkumu nerostů a ropných ložisek, při hodnocení sociálních rizik a při ochraně přírody. Pojem vyžaduje interdisciplinárný pohled a citlivost k měnícím se podmínkám a hodnotám společnosti.