stomákat

Stomákat (stomata) jsou mikroskopické průduchy na povrchu rostlinné pokožky, nejčastěji na listech a méně často na stoncích či plodech. Každý otvor bývá obklopen dvěma specializovanými buňkami zvanými průduchovými buňkami (guard cells), které spolu regulují velikost otvoru, tedy stomatálního póru. Vzniká tak malý otvor pro výměnu plynů mezi rostlinou a okolím.

Funkce stomát zahrnují výměnu plynů a řízení ztráty vody. Skrze stomata vstupuje do rostliny CO2 potřebný pro fotosyntézu a uvolňuje se O2; současně probíhá transpirace, která napomáhá ochlazování listů a transportu vody a minerálů z kořenů.

Regulace otevírání a uzavírání stomat je řízena turgorem průduchových buněk. Světlo, zejména modré světlo, aktivuje mechanismy, které otevírají otvor; nízká koncentrace CO2 uvnitř listu, denní rytmy a vyšší vlhkost podporují otevření. Při suchu a zvýšené hladině abscisové kyseliny (ABA) dochází k uzavření, aby se omezila ztráta vody.

Rozmístění a hustota stomat se liší podle druhu. Některé rostliny mají stomata jen na spodním povrchu listu (hypostomatické), jiné i na horním (amphistomatické) a některé na obou stranách. Počet a rozložení stomat ovlivňují fotosyntézu a vodní bilanci a bývají citlivé na prostředí. Stomata také poskytují cenné informace pro paleoklimatologii.