stereotipizace

Stéréotypizace, též označovaná jako stereotipizace, je kognitivní proces, při němž lidé u členů určité sociální skupiny připisují zobecněné vlastnosti. Funguje jako zjednodušovací heuristika, která umožňuje rychle třídit informace, ale zároveň vede k nerealistickým, zjednodušeným představám. Etymologicky vychází ze slova stereotype a v češtině se používají formy stereotipizace i stereotypizace.

Proces je součástí sociální kognice a probíhá často na bázi socialní kategorizace, kdy se jedinci dělí na in-group a out-group. Faktory jako potvrzovací zkreslení, iluze korelace a atribuce do vlastností jedinců (fundamentální attribuce) posilují generalizace. Kulturní a mediální kontext může stereotypy šířit nebo naopak zpochybňovat, a tím ovlivňovat chování a postoje.

Důsledky stereotypizace zahrnují vznik a upevnění předsudků, diskriminace a stigmatizace. Může ovlivňovat rozhodování v zaměstnání, vzdělání, soudnictví i mezilidské interakce. Příklady zahrnují genderové, rasové či národnostní stereotypy, které mohou vést k očekáváním o schopnostech či chování jednotlivců na základě jejich skupinové příslušnosti.

Výzkum stereotypizace využívá metody jako experimenty, dotazníkové šetření a testy implicitních asociací (IAT). Analýzy medií a křížově kulturní studie pomáhají pochopit šíření a variabilitu stereotypů napříč společnostmi.

Redukce stereotypizace zahrnuje kontakt mezi skupinami, vzdělávací intervence, rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnost, spolu s aktivním rozlišováním mezi zobecněnými tvrzeními a individuální realitou.