stenózu

Stenóza je zúžení lumenu dutého orgánu, cévy nebo výtokové cesty, které omezuje průtok a může být vrozená i získaná. Zúžení bývá strukturální (např. ateroskleróza, jizvy po zánětu, nádor) nebo funkční (dočasný spazmus).

Mezi nejčastější lokalizace patří cévní a kardiovaskulární systém (aortální stenóza, karotická stenóza, renální stenóza), spinální kanál (spinální stenóza) a močové či žlučové cesty. Závažnost stenózy se posuzuje podle míry zúžení a dopadu na průtok krve a na funkci postiženého orgánu.

Příznaky jsou závislé na místě postižení. Karotická stenóza bývá často asymptomatická, renální stenóza může způsobovat rezistentní hypertenzi a postupné poškození ledvin, spinální stenóza vede k bolesti a neurogenní klaudikaci, aortální stenóza často způsobuje dušnost, únavu a anginu pectoris. Diagnóza se opírá o zobrazovací metody jako duplexní ultrazvuk, CT angiografie, MR angiografie a v některých případech invazivní angiografie.

Léčba závisí na lokalizaci a závažnosti. Mírná stenóza může vyžadovat jen sledování a léčbu rizikových faktorů. U symptomatických nebo závažných stavů se často provádí rekanalizace: karotidová stenóza — endarterektomie nebo stent; aortální stenóza — chirurgická náhrada chlopně nebo transkateterní implantace chlopně; renální stenóza — angioplastika se stentem; spinální stenóza — dekompresní chirurgie. Léčba bývá doprovázena terapií zaměřenou na rizikové faktory (statiny, antihypertenziva, řízení cukrovky).

Prognóza závisí na lokalizaci a rychlosti léčby. Včasná diagnostika a intervence snižují riziko komplikací, jako jsou cévní mozkové příhody, infarkt myokardu nebo selhání orgánů.