skrzepliny

Skrzepliny, ve slovníku českého lékařství označované jako tromby, jsou shluky krve, které vznikají uvnitř krevních cév nebo srdečních dutin a mohou vést k jejich zablokování. Jsou součástí přirozeného koagulačního systému, který chrání před krvácením; nadměrná tvorba skrzeplin však může způsobit vážné komplikace.

Patofyziologie je popsána Virchowovou triádou: snížený průtok krve (stáza), poškození endotelie a hyperkoagulabilita. Složení skrzeplin se liší: bílé tromby, převaha destiček, se tvoří častěji v arteriích při vyšším průtoku; červené tromby, bohaté na erytrocyty a fibrin, se objevují ve velkém ve venózním systému.

Nejčastější lokalizace jsou hluboké žíly dolních končetin (DVT) a plicní tepny (plicní embolie). Místní tromby mohou vyvolat i ischemické příhody v srdci nebo mozku. Embolizace se může uvolnit a způsobit život ohrožující stav.

Diagnóza kombinuje kliniku, laboratorní D-dimer a zobrazovací vyšetření – ultrazvuk hlubokých žil, CT angiografie či MRI. Léčba spočívá v antikoagulaci: iniciálně parenterální heparin či LMWH, následně buď DOACy (např. apixaban, rivaroxaban) nebo warfarin. V některých případech se užívá trombolýza nebo mechanická trombektomie; doplňují se kompresní punčochy a co nejrychlejší mobilizace.

Rizikové faktory zahrnují chirurgii, imobilizaci, nádorová onemocnění, hormonální léčbu, kouření a genetické poruchy koagulace. Prevence se zaměřuje na snížení rizik a profylaxi v nemocnicích.

Historie: Virchowova triáda byla formulována v 19. století Rudolfem Virchowem.