prokaryotní

Prokaryotní organismy, známé také jako prokaryota, jsou skupina organismů, u nichž nenajdeme pravé jádro ani membránou ohraničené organely. Jejich genetická informace je obvykle uložena v jednom kruhovém chromozomu v nukleoidu a často obsahuje plasmidy. Ribozomy prokaryot mají velikost 70S. Buněčná stěna bakterií obvykle obsahuje peptidoglykan, zatímco archaea mají odlišnou stavbu buněčné stěny a membránových lipidů.

Prokaryotní buňky postrádají jádro a membránou ohraničené organely, což ovlivňuje jejich organizaci a pigmentaci. Buněčná membrána je základní strukturou pro metabolické procesy, z nichž některé mohou probíhat na buněčném povrchu i v cytoplazmě. Rozmanitost těl, tvarů a adaptací je značná, od kulovitých až po vláknité útvary.

Rozmnožování se převážně děje binárním dělením; genetická výměna probíhá prostřednictvím transformace, transdukce a konjugace, což zvyšuje genetickou variabilitu bez klasického pohlavního rozmnožování.

Metabolismus prokaryot zahrnuje širokou škálu strategií: fotoautotrofie, chemoautotrofie a heterotrofie; některé druhy dýchají aerobně, jiné anaerobně a mnohé fermentují. Ekologická role prokaryot je klíčová: žijí v půdě, vodách i v organismech, podílejí se na koloběhu živin, tvoří mikrobiomy a zahrnují jak užitečné symbionty, tak patogeny.

Evoluce a taxonomie: moderní klasifikace rozlišuje dva domény, Bacteria a Archaea; prokaryotní organizmy tedy tvoří dvě odlišné linie, nikoli jednotný klad. Pojem vznikl v rámci paralelních studií, dnes se často používá pro popis základních rysů v kontrastu k eukaryotům. Historie termínu sahá k Édouardu Chattonovi.