profilování

Profilování je soubor metod a postupů, které se snaží odvozovat charakteristiky jednotlivců, skupin nebo systémů na základě pozorovaných znaků, chování a kontextu. Cílem je lépe porozumět motivům, předpovědět chování či zacílit rozhodování. Přitom existují různé oblasti a aplikace.

Kriminální profilování se snaží popsat typické rysy pachatele na základě trestné činnosti a dalších indicií; geografické profilování využívá rozložení míst činů k odhadu sídla či pohybu pachatele. Tržní profilování a zákaznické profilování analyzuje demografické a behaviorální charakteristiky k segmentaci trhu a personalizaci komunikace. Datové profilování je proces analýzy kvality, rozsahu a struktury dat v organizaci, aby byla zajištěna konzistence a využitelnost informací. Kyberprofilování se soustředí na identifikaci hrozeb a aktérů v digitálním prostoru, zatímco psychologické profilování kombinuje poznatky z psychologie a behaviorální analýzy pro odhad osobnosti.

Postupy zahrnují sběr a integraci dat, identifikaci vzorců, tvorbu profilů a jejich validaci. Výsledky se používají pro prevenci trestné činnosti, cílenou komunikaci, marketingové rozhodování nebo zlepšení bezpečnosti, avšak nesou rizika. Profilování může vést k stereotypizaci, chybným závěrům a narušení soukromí. Právní a etické standardy vyžadují transparentnost, důvodnost a ochranu dat, zvláště v rámci GDPR a dalších zákonů.

Historie profilování v kriminologii se vyvíjela během 20. století; moderní praxe kombinuje empirii s teoriemi chování a často vyžaduje kritické hodnocení validity a biasů.