podmínkový

Podmínkové, v češtině často označované jako podmiňovací, je termín, který se vztahuje k vyjadřování podmínky ve větách a k samotnému způsobu, kterým se podmínky vyjadřují. V češtině se pojem používá jak pro podmiňovací způsob (morfologicko‑syntaktickou kategorii sloves), tak pro podmínkové věty, které vyjadřují, že děj hlavní věty nastane jen za splnění určité podmínky.

Podmiňovací způsob (podmínkové) slouží k vyjádření hypotetických, nerealistických či zdvořilostních významů. V češtině se v něm rozlišují dva časy: přítomný a minulý. Příklady ukazují, že se podmínkové lze používat pro vyjádření přání, návrhu či hypotetických situací, například: „Chtěl bych ti pomoct.“ nebo „Kdybych měl čas, šel bych do kina.“ V hlavní větě se často vyskytují tvary vyjadřující výsledek podmínky, a v závislosti na konkrétním čase a kontextu se volí vhodná podmiňovací forma.

Podmínkové věty (vedlejší věty) vyjadřují podmínku, která musí být splněna, aby nastal děj ve větě hlavní. V češtině se nejčastěji uvádějí spojkami jako kdyby, pokud, když a jestliže. Dělí se na několik typů podle reality: realné podmínky, které mohou nastat, nereálné přítomné (hypotetické situace v současnosti) a nereálné minulé (hypotetické situace v minulosti). Příklady: realně podmíněná věta: „Když prší, zůstávám doma.“ nereálná přítomná: „Kdybych měl čas, šel bych na výlet.“ nereálná minulá: „Kdybych byl tehdy věděl, neudělal bych to.“