plísní

Plísně jsou skupina hub, která tvoří mycelium z hyf. Vnější vzhled bývá na různých materiálech a potravinách viditelný jako plstnaté, zelenkavé, šedé, černé nebo hnědé skvrny. V přírodě hrají důležitou roli v rozkladu organických látek; v lidském prostředí se často objevují na vlhkých stavebních materiálech, potravinách a v místech se špatnou ventilací.

Nejčastější genera plísní zahrnují Aspergillus, Penicillium, Cladosporium a Alternaria. Tyto houby se rozmnožují spórami šířícími se vzduchem a mohou tvořit mykotoxiny, které jsou rizikem pro zdraví. Růst vyžaduje vhodnou vláhu (obvykle vyšší vlhkost), živiny a teplotu, která se liší podle druhu, často kolem 20–30 °C; některé rody mohou růst i při nižší vlhkosti.

Vnitřní plísně se často vyvíjejí na místech s kondenzací, zatékáním, špatnou ventilací nebo poškozením stavebních materiálů. Zdravotní dopady zahrnují alergie, podráždění dýchacích cest, zhoršení astmatu či hypersenzitivitu. U imunokompromitovaných osob mohou plísně vyvolat závažnější infekce; některé plísně mohou produkovat mykotoxiny.

Prevence a odstranění vyžadují kontrolu vlhkosti a suché prostředí: rychlé opravy úniků vody, snížení vlhkosti na vhodnou úroveň (obvykle pod 50–60 % relativní vlhkosti), dobré větrání a pravidelná údržba. Menší postižené plochy lze vyčistit mýdlovou vodou; pro rozsáhlé zamoření nebo porézní materiály je vhodná sanace odborníky. Při odstraňování hygroskopických materiálů je třeba používat ochranné prostředky a minimalizovat rozptyl spor. Plísně v přírodě i v domácnosti hrají důležitou roli, ale v nepředvídatelných podmínkách mohou představovat zdravotní riziko.