pamätník

Památník je pojem v češtině používaný pro označení památné stavby, sochy, desky či jiného veřejného objektu, jehož účelem je uchovat ve společném vědomí památku na určité osoby či události. Slovo vychází z kořene spojeného se slovem památka a s výrazem pamatovat si, tedy vzpomínat. Památník může mít formu sochy, reliéfu, desky s nápisem, nebo širšího architektonického komplexu, a bývá často umístěn na veřejném prostranství.

Používání památníků zahrnuje různé kontexty. Jsou budovány státem, samosprávou, institucemi, odbornými spolky nebo soukromými dárci a často jsou spojeny s oficiálními ceremoniály či vzdělávacími expozicemi. Nápisy na památnících uvádějí jména, data a krátké texty, které připomínají událost či osobu. Některé památníky fungují zároveň jako muzea či součást kulturně vzdělávacích institucí, jiné slouží jen jako trvalé místo vzpomínky a pietní tradice.

Koncepce památníků je také spojena s otázkami kulturního dědictví a veřejné paměti. Mohou odrážet různorodé historické interpretační linie a bývají předmětem diskusí o jejich kontextu, významu a případné proměně či odstranění. V právním rámci bývají chráněny jako kulturní dědictví a jejich údržba, ochrana a prezentace vyžaduje citlivý a odpovědný přístup.

V češtině se při oceňování a klasifikaci často rozlišuje památník od pojmu pomník, přičemž pomník bývá spojován spíše s konkrétním sochařským či architektonickým dílem, zatímco památník může zahrnovat širší spektrum vzpomínkových struktur a prvků.