náklonnost

Náklonnost je podstatné jméno, které v češtině (a slovensky náklonnosť) označuje citový vztah k člověku, zvířeti nebo věci, založený na příznivém zalíbení, důvěře nebo blízkosti. Může vyjadřovat pozitivní emocionální pouto, ale také mírnou inklinaci či předpojatost k určité osobě či věci. V obecném použití se často spojuje s pozitivním, jemně neformálním postojem.

Původ slova je odvozen od kořene náklon, znamenající sklon či naklonění, s příponou -nost, která tvoří stav či kvalitu. V češtině i slovenštině se tedy jedná o stav citového naklonění, nikoli o trvalý závazek. Často se užívá ve spojení s předložkou k: mít náklonnost k někomu, k určité činnosti, k místu či zvířeti; lze ji také vyjádřit slovesem projevovat náklonnost.

V kontextu komunikace bývá náklonnost rozlišována od silnějších citových pojmů, jako je láska, a od formálních či skeptických postojů, jako je nesympatie či nechuť. Může být použita v osobních vztazích i v opisném popisu postojů k věcem, k organizacím či k ideám. Synonyma zahrnují sympatie, obliba či zalíbení; v některých kontextech může být blízké významu náklonnost.