náhody

Náhoda je pojem používaný k popisu událostí, které se zdají být mimo lidský záměr a mimo předvídatelnost. V češtině se často používá pro označení náhodných či neplánovaných jevů, které se mohou jevit jako souhra okolností nebo prosté štěstí. Termín zahrnuje jak pozitivní, tak neutrální či negativní situace, které nebyly cíleně vyvolány člověkem.

Náhoda se často zaměňuje s nehoda. Nehoda vychází z definice nežádoucí události, která může způsobit škodu či újmu, a bývá spojována s vnějšími vlivy nebo chybami. Náhoda naopak obecně neimplikuje škodu a nemusí být nebezpečná; může jít o situační souhru okolností, která se zdá nepředvídatelná.

V běžné řeči se náhoda používá k vyjádření překvapivých souvislostí, třebaže samotná souvislost nemusí mít hlubší význam. Příklady: potkání známé na nečekaném místě, náhodná shoda jmen, nebo že se něco stane právě tehdy, když to člověk potřebuje. Takové události bývají interpretovány různě – jako obyčejná shoda okolností, jako znamení či osud, podle kulturního kontextu a osobních přesvědčení.

V informacích a vědeckém kontextu je náhoda pojímána jako součást pravděpodobnostního světa. Ve statistice a teorii pravděpodobnosti se zkoumá, jak často se náhody opakují, jak se determinují výsledky a jaký je rozdíl mezi náhodnými a řízenými procesy. Psychologie zdůrazňuje, že lidé často vnímají náhody jako významné souvislosti (apofenie) a vytvářejí z nich příběhy, ačkoli skutečné příčiny nemusí existovat.