mýtus

Mýtus je tradiční vyprávění, které shrnuje svět, původ lidí a jejich kultury a které má obvykle kosmologický, náboženský nebo mravní význam. V různých kulturách slouží k vysvětlení přírodních jevů, vzniků společenských norem a rituálů. Mýty se často předávají ústně z generace na generaci a bývají spojeny s posvátným časem či místem.

Původ výrazu: české slovo mýtus pochází z řeckého mythos a latinského mythus; v akademickém diskurzu se používá pro popis tradičních příběhů, které mají význam pro kolektivní identitu.

Funkce a vztah k náboženství: mýty poskytují vysvětlení světa a lidského místa v něm; často jsou součástí náboženských systémů, ale mohou být i sekulární a inspirovat literaturu, umění a společenské praktiky.

Dělení: existují kosmogonické a kosmologické mýty (vysvětlující vznik světa a vesmíru), etiologické mýty (vysvětlující původ zvyků a institucí), hrdinské mýty (příběhy hrdinů) a další typy, které sdílejí archetypy a motivy.

Rozlišení od legend: mýty bývají považovány za dávná, často posvátná vysvětlení fundamentálních otázek; legendy se na rozdíl od nich mohou zakládat na historických událostech a bývají méně univerzální. V akademickém zpracování se mýty analyzují z hlediska kultury, náboženství a identity; zůstávají živé i v literatuře a populární kultuře.